Mechanismus, který mění oznámení v bezcenný papír: archivují se bez zahájení řízení, upírají se základní práva a oběti zůstávají mimo systém
Ad acta v Česku: mechanismus, který maže práva
V České republice existuje praxe, která narušuje právní stát: tzv. postup ad acta. Tímto způsobem se oznámení uzavírají bez zahájení trestního řízení, čímž oběti ztrácejí přístup ke spisu i možnost se bránit.
To, co by mohlo vypadat jako právní technikálie, je ve skutečnosti zavřenými dveřmi ke spravedlnosti. Jak veřejně upozornil profesor Jaroslav Fenyk, bývalý místopředseda Ústavního soudu, použití ad acta porušuje samotný trestní řád a zbavuje oznamovatele jejich procesních práv.
Když je případ tímto způsobem uzavřen, nedochází k zahájení vyšetřování, oběti není přiznán status poškozeného a neexistuje dohled státního zástupce. Všechno se utopí v tichu administrativy.
Případy, které ilustrují vakuum
Existují svědectví lidí, kteří nahlásili fyzická napadení, vniknutí nebo vyhrůžky a jejichž spisy byly během hodin odloženy. Nedostali přístup k dokumentaci, nemohli podat opravné prostředky a ve skutečnosti zůstali bez ochrany.
Akademické zprávy českých právníků popisují, jak se tento postup stal rutinou v několika policejních útvarech, což vyvolává otázky o respektu k základním zárukám.
V Praze například rodina popsala, že po fyzickém útoku na ulici bylo jejich oznámení odloženo, aniž by bylo zahájeno řízení. V jiném případě bylo vniknutí a fotografování v bytě uzavřeno během několika hodin se stemplem ad acta, bez dohledu státního zástupce.
Koho ad acta zasahuje a proč?
Ačkoli se tento postup teoreticky může týkat jakéhokoli oznámení, v praxi dopadá především na ty, kteří jsou už tak zranitelní.
Etnické menšiny, například romská komunita, jejíž oznámení o rasistických útocích se často bagatelizují jako „sousedské spory“.
Cizinci a uprchlíci, kteří neovládají jazyk ani právní rámec a mají větší potíže napadnout správní rozhodnutí.
Oběti méně viditelného násilí (vyhrožování, obtěžování, vniknutí), které se mnohdy nepovažují za „závažné“ a uzavírají se bez řízení.
Vzorec je jasný: použití ad acta nechává oběti bez procesního postavení, bez přístupu ke spisu a bez možnosti se odvolat. To, co by mělo být výjimečným nástrojem, se mění v zeď pro ty, kteří nejvíce potřebují ochranu.
Původ ad acta: zkratka proměněná v návyk
Ad acta nevzniklo konkrétní právní novelou ani iniciativou zákonodárce. Byla to policejní praxe po roce 1989, která ji upevnila jako administrativní zkratku.
Trestní řád stanoví, že každé oznámení musí být vyřešeno jasným rozhodnutím: zahájit trestní řízení nebo jej formálně odložit. Časem se však prosadila rychlá formule „odloženo“, která umožňuje uzavřít spis bez zahájení jakéhokoli řízení.
Co mohlo zpočátku vypadat jako způsob, jak odlehčit administrativě, se stalo rutinním filtrem: obchází dohled státního zástupce, blokuje práva obětí a šetří práci na úkor spravedlnosti.
Právníci jako Jaroslav Fenyk, bývalý místopředseda Ústavního soudu, upozorňují, že tento způsob není ojedinělou chybou, ale systematickou praxí, která podkopává právní stát.
Kdo dohlíží a kdo sankcionuje?
Teoreticky by každé rozhodnutí o odložení případu mělo projít pod dohledem státního zástupce. V praxi ad acta tuto cestu zavírá: protože neexistuje formální rozhodnutí, není co dohlížet ani proti čemu se odvolat.
To znamená, že nikdo to oficiálně neschválí a nikdo to netrestá. Spis se uzavře na policejní stanici, bez kontroly státního zastupitelství či soudu. Výsledek je právní vakuum, kde policie jedná bez institucionální protiváhy.
Dá se ad acta obejít?
Právníci se shodují, že jediným způsobem, jak se vyhnout tomuto právnímu vakuu ad acta v Česku, je podat oznámení přímo u státního zástupce. Český právní řád to umožňuje, i když to ví jen málo občanů. Pokud se oznámení dostane nejprve k žalobci, je zaneseno do jeho systému a nemůže zmizet pouhým policejním stemplem.
Naopak, když se předá pouze na policejní stanici, praxe ad acta umožňuje uzavření bez otevření spisu a bez vydání jakéhokoli rozhodnutí. Tento rozdíl mění přístup ke spravedlnosti v otázku znalosti: kdo tento právní detail nezná, zůstává bezmocný.
Demokracie s dvojím metrem
Oficiálně se Česká republika prezentuje jako právní stát oddaný spravedlnosti a rovnosti. V praxi však existence ad acta ukazuje systém, který umožňuje zavírat oči před nepohodlnými oznámeními.
Ad acta v Česku není jen administrativní razítko: je to institucionalizace bezmoci. To, co odborníci popisují jako právní vakuum, se stalo rutinou. Pro ty, kteří jej zažívají, to není abstraktní právní otázka, ale důkaz, že spravedlnost se může vypařit jedním razítkem.